Roztoči a alergie na prach

SK CZ

Roztoči a alergie na prach, protiroztočové povlaky Pristine

Roztoči a alergie

 

Kteří roztoči jsou pro alergiky nejškodlivější

Roztoči (lat. Acari) představují podle Světové zdravotnické organizace všeobecný zdravotní problém. U nás jsou pro alergiky nejškodlivější bytové druhy roztočů Dermatophagoides pteronyssinus a Dermatophagoides farinae.

 

Roztoči bytového prachu

Roztoč bytového prachuRoztoči jsou okem nepozorovatelní členovci příbuzní pavoukům a klíšťatům. Největší nebezpečí pro alergiky představují roztoči přítomní v domácím prostředí, označovaní termínem roztoči bytového prachu, kteří jsou zdaleka nejčastější příčinou alergie označované též jako „alergie na bytový prach“. Dospělý roztoč dorůstá velikosti cca 420 µm na délku a 250 až 320 µm na šířku. Průměrná délka života samčího jedince činí 20 až 30 dnů, samice žije až 10 týdnů, za které naklade 60 až 100 vajíček.

 

Co potřebují roztoči k životu, kde se jim daří a co je ničí

Roztoči se živí zejména drobnými odpadnutými částečkami povrchu naší pokožky. Jejich potrava pochází také z mikrosvěta, který z těchto zbytků žije (plísně, kvasinky, bakterie). Nejvhodnější podmínky pro růst roztočů zaručuje prostředí s teplotou 22 - 26 °C a vlhčím vzduchem. Pro roztoče je nejpříznivější relativní vlhkost vzduchu v rozmezí 70 - 80%, k růstu jim dobře stačí ještě vlhkost nad 60%. Při relativní vlhkosti 50% většina nejvýznamnějších roztočů přežívá, vlhkost pod 50% je pro ně až na výjimky vysoce nepříznivá. Dobře se jim daří ve tmě. Sluneční světlo, vysoká či nízká teplota a sucho roztoče hubí. Spolehlivě je zabíjí delší vystavení mrazu a teplotám nad 55 °C. Z výše uvedeného je zřejmé, že pohodlné lůžko představuje díky svému specifickému mikroklimatu téměř ideální inkubátor roztočů. Tyto domácí „roztočové farmy“ jsou navíc zasazeny do roztočům vyhovujícího makroklimatu střední Evropy.

 

Projevy alergie způsobují roztočové alergeny

Roztoči bytového prachu způsobují alergie svými alergeny, obsaženými především v jejich výměšcích, a to hlavně ve fekáliích. Roztočové alergeny se ponejvíce šíří vzduchem a našemu organismu vadí jejich vdechování. Roztočové alergeny se spojují s relativně „většími“ částečkami domácího prachu (více než 10 µm, tj. deset tisícin milimetru). Narozdíl od alergenů například koček a psů, které zůstávají po rozvíření v ovzduší i několik dnů, představují takto vázané roztočové alergeny těžší složku prachu s vyšší tendencí usazování. Potíže roztočového původu se proto často projevují večer po ulehnutí do postele, během noci až do rána, při dovádění dětí v postelích, na pohovkách a kobercích, při luxování, velkém úklidu a podobně.

 

Kde se roztoči bytového prachu vyskytují nejvíce

V běžném bytě se nejvíce roztočů a jejich alergenů vyskytuje v ložnici. Pocházejí především z lůžka - bylo zjištěno, že největší množství roztočů obsahují matrace, velmi vysoký počet roztočů obývá také polštáře, peřiny a deky. V pouhém jednom gramu prachu z matrace běžného lůžka se ukrývá až 15 tisíc roztočů. Lůžko neošetřené speciálními bariérovými povlaky s námi tedy každou noc sdílí stovky tisíc až několik miliónů těchto nevítaných návštěvníků. Je zajímavé, že příliš nezáleží na tom, z jakého materiálu jsou matrace, polštáře či pokrývky vyrobeny. Roztočům se například výborně daří i ve výplních z dutých vláken, které samy o sobě nepředstavují oproti peří podstatnou výhodu. Ta spočívá především v možnosti praní. 

Mnoho roztočů se nachází i v plyšových hračkách a podobných předmětech, zejména jsou-li umístěny na lůžku. Z lůžka se roztočové alergeny a částečně i roztoči dostávají do prachu v ložnici a odtud se mohou šířit i do ostatních místností. Průměrně 80% roztočových alergenů v bytě pochází z postelí.

Roztoči se vyskytují též v kobercích, křeslech, pohovkách a čalouněném nábytku s látkovými potahy, závěsech a dalších bytových textiliích. Objevují se tak ve většině místností v bytě, třebaže v menších počtech než v ložnici. Ostatní místnosti jsou však spíše rezervoárem roztočů a lůžko představuje jejich hlavní zdroj, tedy jakousi "roztočovou líheň". Koberec slouží jako "zásobárna", ze které se roztoči po vyčištění lůžka, např. vypráním, přenášejí zpět do matrací a přikrývek.

 

Proč mají roztoči v lůžku ideální podmínky pro svůj vývoj

  • Mají zde velké množství potravy. V posteli jim pravidelně necháváme dostatek výživy v podobě odlupků naší kůže.
  • Lůžko roztočům vlastním tělem každou noc vyhříváme.
  • Dýcháním a pocením našeho těla dochází v lůžku ke zvyšování vlhkosti.
  • Další "výhodou" matrací, peřin a polštářů pro ničím nerušený život roztočů je minimální přítomnost slunečního světla. 
  • Zevnitř matrací, pokrývek a polštářů navíc roztoče nelze vyluxovat, problematická je i aplikace chemických přípravků na hubení roztočů, stejně jako pravidelné ničení roztočů praním při vysoké teplotě, popř. vymrazování.
  • Specifické mikroklima našich lůžek, které se podstatně liší od okolí, proto nabízí roztočům ideální podmínky pro všechny fáze jejich vývoje a množení.
 

Čím snížit množství roztočů v bytě v případě alergie na roztoče

Jediným spolehlivým způsobem omezení množství roztočů a jejich alergenů v bytě je použití tzv. bariérových povlaků, které jsou neprostupné pro roztoče a roztočové alergeny. Toto povlečení určené konkrétně pro alergiky účinně snižuje množství alergenů vdechovaných z lůžka a zabraňuje hromadění roztočových alergenů v bytě. Povlaky nepropustné pro alergeny proto představují základní nezbytné opatření pro osoby trpící či ohrožené alergií na roztoče, astmatem a atopickým ekzémem.

Kam pokračovat dále?